Rychlé vyhledávání
Počet nemovitostí v nabídce: 12
Provozováno na realitním systému Realman
Nacházíte se: MBŠ Reality s.r.o. » Kdo zdědí družstevní byt a který z dědiců v něm může bydlet? Zdroj: https://www.idnes.cz/finance/financni-radce/druzstevni-byt-spolecne-jmeni-manzelu-pravo-najmu-dedictvi.A200915_115536_viteze_frp?utm_source=facebook&utm_medium=sharecm

Kdo zdědí družstevní byt a který z dědiců v něm může bydlet? Zdroj: https://www.idnes.cz/finance/financni-radce/druzstevni-byt-spolecne-jmeni-manzelu-pravo-najmu-dedictvi.A200915_115536_viteze_frp?utm_source=facebook&utm_medium=sharecm

10.10.2020

Družstevní bydlení má svá specifika a jeho dědění se řídí nejen občanským zákoníkem, ale i stanovami družstva. Na konkrétní dotaz čtenářky iDNES.cz odpovídá právnička Anežka Večeřová.

Paní Dagmar se před měsícem vdala. Ona i její manžel mají každý svůj družstevní byt a zvažují, že ten její prodají a v manželově bytě budou společně bydlet. „Je nám přes šedesát, manžel má dospělé děti z prvního manželství. Jak zajistit, abych v bytě mohla bydlet i v případě, že manžel zemře?“ ptá se čtenářka iDNES.cz.

Situace paní Dagmar má dvě roviny – bude třeba vyřešit její postavení k družstevnímu bytu jako manželky člena družstva ještě za manželova života, a zajistit její nárok na družstevní podíl v budoucnosti v dědickém řízení.

Jen zdůrazňuji, že družstevní byt nelze vlastnit, vlastnit je možné pouze práva a povinnosti k němu – neboli družstevní podíl (jako člen bytového družstva). Podrobnosti výkonu družstevních práv a povinností vždy vyplývají ze stanov bytového družstva, které by měly také odpovídat na otázku společného členství v družstvu manželů a naložení s družstevním podílem po smrti jeho člena.

Společné členství manželů v družstvu

Pokud paní Dagmar plánuje společné bydlení v družstevním bytě manžela, jako první krok bude nutné vyřešit její práva a povinnosti k družstevnímu podílu manžela za jeho života.

Je-li jeden z manželů výlučným členem bytového družstva, mají oba manželé podle občanského zákoníku společné nájemní právo. Zanikne-li ovšem členství manžela, od jehož nájemního práva bylo společné nájemní právo odvozeno, zaniká také nájemní právo druhého manžela. Za manželova života tedy má paní Dagmar k bytu nájemní právo, ale nestane se členkou družstva a smrtí manžela by jí nájemní právo k bytu zaniklo.

Pro zajištění bydlení v bytě i po manželově smrti by tak pro ni bylo dobré, aby získala postavení členky v družstvu. Ze zákona vzniká společné členství manželů v družstvu v případě, jestliže je družstevní podíl ve společném jmění manželů.

Ale vzhledem k tomu, že manžel paní Dagmar nabyl družstevní podíl před uzavřením manželství, tento podíl do společného jmění manželů nespadá. I po uzavření manželství podíl nadále zůstává ve výlučném vlastnictví manžela. Tuto situaci může paní Dagmar vyřešit tak, že manželé uzavřou před notářem smlouvu o rozšíření společného jmění manželů, podle které by do společného jmění družstevní podíl zahrnuli.

Tímto postupem by vzniklo společné členství manželů v družstvu a po  manželově smrti (pokud by v mezidobí nedošlo k rozvodu) by vdově zůstala ideální polovina družstevního podílu a členství v družstvu. Zbývající polovina družstevního podílu by byla předmětem dědictví.

Družstevní podíl, který byl ve společném jmění manželů, přechází ze zákona na pozůstalého manžela a k tomu se přihlédne při vypořádání dědictví. Podle zákonné úpravy na dědice družstevního podílu přechází nájem bytu nebo právo na uzavření smlouvy o nájmu, včetně práv a povinností s tím spojených. Pokud by tedy byl družstevní podíl manžela zahrnut do společného jmění, bylo by další bydlení paní Dagmar i po jeho smrti zajištěno; ostatní dědicové by měli pouze nárok na finanční vypořádání.

Doporučuji, aby manžel uzavřel o svém družstevním podílu závěť, ve které by jej celý odkázal manželce. V případě, kdy předmětem dědictví nebude jiný majetek než družstevní podíl, budou mít manželovy děti jako nepominutelní dědicové nárok pouze na vyplacení peněžního částky odpovídající hodnotě jejich povinného dílu. U zletilých dětí představuje povinný díl jednu čtvrtinu zákonného dědického podílu (tedy každému z dětí by bylo třeba zaplatit jednu šestnáctinu peněžní hodnoty družstevního podílu).

frei pro iDNES.cz, Anežka Večeřová, právnička bpv Braun Partners